″Tyrolci v Krkonoších″
Krzysztof Sawicki, 5 lipca 2011 07:44Předtím, než přijeli do Krkonoš, do Mysłakowic, bydleli po celé generace v údolí Zillerthal, nacházející se v Salcburském knížectví, které bylo dřív pod vládou protestantského Pruska a potom zase katolického Rakouska. Sedláci z Zillerthalu bojovali ve své vlasti za evangelickou církev. Nelíbilo se to jak katolické komunitě, tak rakouské vládě. V první polovině 19. století zesilovalo se pronásledování Tyrolců-protestantů. Císař František Josef se nepříznivě díval na lidí protestantské víry. Ačkoli on sám vydal tolerantní edikt, který umožňoval stavbu protestantských kostelů v místech, kde se nacházelo 500 osob nebo 100 rodin stejného vyznaní. Avšak kostely nemohly mít věže a oficiální vchod. Život protestantů z Zillerthalu se stával stále obtížnější - byli diskriminování, ztěžováno jim nákup pozemků a stavbu nových domů, měli potíže s prodejem svých zemědělských produktů. V roce 1832, kdy do Innsbrucku přijel císař František Josef, Tyrolci předložili mu petice, ve které napsali, že by chtěli postavit evangelickou obec, kterou by přinejmenším jednou za rok navštěvoval evangelický pastor. Císař oficiálně odpověděl v roce 1834 „Nesouhlasím s vaší prosbou, ale pokud přesto všechno chcete vystoupit z katolické církve, musíte si nalézt jinou provincii Říše, ve které takové obce existují“. Evangeličtí Tyrolci se rozhodli opustit svou vlast a nalézt si jiné místo pro bydlení. V této obtížné situaci požádali o pomoc pruského krále Fridricha Viléma III. Koncem května 1837 roku Johann Fleidl duchovní a oficiální vůdce protestantských emigrantů jel do krále do Berlína s prosbou, aby jim poskytl úkryt jako ověřený obránce víry. Fridrich Vilém III sliboval pomoc. Pruská vláda, přesvědčená o správnosti rozhodnutí svého krále, 13. července 1837 povolila Tyrolcům se usadit ve Slezsku. Přípravy k odjezdu z vlasti patřily k spěšným. Za peníze za prodej majetků a pozemků nakupovali Tyrolci koně, vozy, plachty a další zařízení nutné pro dlouhou cestu. Na každém vozu, který táhl kůň nebo osel, jely dvě nebo tři rodiny. Mnozí táhli svůj majetek na dvoukolových vozících. Putování obyvatel Zillerthalu k zaslíbené zemi začalo 31. srpna 1837. Putovali ve čtyř skupinách přes Salzburg, Horní Rakousy, Moravu, Čechy, Krakov k pruské hranici v okolí Kamenné Hory. Rozhodnutí o tom, kde se ve Slezsku usadí dosud nepadlo. Nadprezident Slezska navrhoval Krzeszów nebo Břeh, avšak král trval na tom, aby bylo to okolí Jelení Hory. První skupina 104 vyhnanců se dostala do Slezska 20. září 1837, po 21 dnech tuláctví. Překonali víc než 700 kilometrů s 13 obyčejnými a 4 dvoukolovými vozy, hranice překročili v Miškovicích. Ještě téhož dne se dostali do Kowar, kde na hranicích města čekal uvítací výbor s obyvateli. O tři dny později, pod vedením Johanna Fleidla, přijelo 120 osob na 23 vozech. Další dvě skupiny se dostaly do Slezska během několika dnů. Celkem emigrovalo z Tyrolu 440 osob, do Slezska přijelo 415 (zbývající odtahovali zpátky nebo zemřeli během cesty). 24. září 1837 v neexistujícím už evangelickým kostele v Kowarach (vyhořel 3. ledna 1959) se konala bohoslužba pro emigranty. Přes skvělé uvítání v Prusku, Tyrolci to neměli jednoduché. Práce chyběla pro místní obyvatele, tak pro ně bylo to ještě obtížnější, blížila se zima. Navíc, v Kowarech, kde se zastavili vypukla epidemie cholery. Zemřelo 5 Tyrolců a dvanáctiletí chlapec. Výběr složený z hraběte Matuschky – starosty Jelení Hory, kapitána Flügla – starosty Kowar a hraběnky von Reden z Bukowce musela rychle nalézt místnosti pro emigranty, ve kterých by mohli přežít zimu. Víc než deset osob bylo umisťováno v pokojích na půdách a podstřeších. Největší problém bylo nalézt pro ně ornice a pastviska. Tyrolci chtěli se usadit poblíž královských terénů v Mysłakowicích, avšak jednání se statkáři se protahovaly. Král poslal z Berlína dohližitele, který společně s komitétem rozhodl o určení pro emigranty terény mezi Mysłakowicemi a Sosnówkou o celkové ploše 1646 jiter. Z královských statků jim předáno 940 jiter. Od soukromých majitelů z území Mysłakowic zakoupeno 332 jitra. V Sosnówce zakoupeno 374 jitra – ornice, louky a lesy. Tyto terény předáno Tyrolcům 7. července 1838 a ihned stavění domů začalo 421 tesaři a 187 zedníků. Na podzim stálo už 45 domů v tyrolském stylu, dostatečně hotových, aby bylo možné se v nich ubytovat. Výloha stavby tyrolské kolonie činila 504 tisíc marek, z čeho 406,559 tisíc vydáno ze soukromé královské pokladny.
Zbytek uhradila pruská vláda. Protože všichni obyvatele této osady pocházeli z údolí Zillerthal, nová osada také dostala název Zillerthal. Tento název zachoval se do konce Druhé světové války. Tyrolci živili se zemědělstvím a mnozí z nich se zabývali zahradnictvím. Byli také skvělými chovateli a vyráběli vynikající sýry. Vedli mléčné hospodářství a používali moderní vybavení k výrobě másla a sýra neobsahujícího syřidlo, který nebyl známý na Slezsku. Aby jejich půda a domy nemohly se dostat v něčí vlastnictví, zavedli 20 let karence. Nejdéle z emigrantů žil Johann Bagg, který přibyl z Tyrolska. Zemřel, když mu bylo 90 let v roce 1922. V roce 1946 obyvatele, kteří přibyli do Krkonoš z údolí Zillerthal po druhé přišli o svou vlast. Jejich potomci žijí v dnešní době v Německu a jsou rozprášení po celém státu. V roce 1955 během setkání potomků uprchlíků v Mayrhofen v Rakousku, zrodila se idea nákupu a obnovení selského dvoru, který by byl svéráznou vizitkou Tyrolska v Krkonoších. Michael Stöckl bývaly místostarosta a zastupitel obce Mayrhofen spolu se zastupiteli z obcí spojených s emigrací, podnikl iniciativu a díky pomoci spolkové země Tyrolsko, koupil a obnovil dávný selský dvůr „Rieserhof“. Obnovu podpořila organizace „Kulturní iniciativa Zillerthal“ ve spolupráci s německo-slezským sdružením vlastenecko-kulturním. Renovační práce byly vedeny s velikou pečlivostí, ale byla přitom zachována původnost interiérů. Otevření Tyrolského domu v Mysłakowicích se konalo 19. září roku 1998, v 161. výročí bezprávného vyhnání protestantů z obcí Mayrhofen, Finkenberg, Brandberg, Hippach, Ramsau a Schwendau. Na slavnosti přijeli potomci Tyrolců z údolí Zillerthal v krojích. V bývalém selském dvoru bylo zařízeno malé muzeum, které je věnované vyhnancům z Tyrolska a restaurace, která nabízí jídla tyrolské kuchyně. Tyrolský dům disponuje třemi místnostmi v poschodí. V přízemí, je umístěna v bývalém kravínu kuchyně a osobitá restaurace je umístěna v bývalé stodole. Selský dvůr se nachází u cesty z Jelení Hory do Karpacze. Z této cesty je vidět pěknou panorámu Krkonoš.
1. Střelci z Ramsau
2. Tyrolský dům, Muzeum, Restaurace v Mysłakowicích
3. Kapela z Brandberg
4. Socha Johanna Fleidla
5. Tyrolci z Ramsau
6. Vjezd Tyrolců do Kowar, 1837