″Kostel, který už není.″

Krzysztof Sawicki, 5 lipca 2011 09:20

Protestantský kostel v Kowarech spolu s budovami fary a evangelické školy tvořil více než 200 let celek vysoké umělecké a architektonické hodnoty. Před čtyřiceti sedmi lety budova kostela zcela vyhořela. Základní kámen kostela byl položen roku 1743. Spolu s výstavbou kostela byla naplánována i skupina dalších navazujících budov, tj. budova fary a evangelické školy. Před kostelem, v jeho ose, byly vysázeny dvě dvojité řady listnatých stromů vytvářejících naturální alej. Výstavba kostela trvala necelé dva roky. Autor projektu není s jistotou znám, však bývá připisován křešovskému staviteli Josefu Antonínu Jentschovi. Sbor navazoval na stávající zástavbu, interiér kostela připomínal svatostánek ve Slezských Teplicích (pl. Cieplicach). Kowarská budova byla postavena na půdorysu prodlouženého obdélníku s osmiúhelníkem vloženým dovnitř. interiér kostela był na vysoké umělecké úrovni. Dvě patra dřevěných empor (tribun) stála na sloupech. Středový prostor kryla plochá dřevěná kopule. Zbývající část lodi byla zaklenuta valenou klenbou. Kostel byl osvětlován okny v bočních stěnách. V malířských dekoracích převládala bílá barva, pouze římsy u varhan a lišty výplní byly zlaté. Hlavní oltář byl dílem řezbáře Antonína Dorasila a stavitele Hankeho z Křešova. Kazatelna je připisována Josefu Lachelovi. Nejcennější částí výbavy kostela byly pozdně barokní varhany, umístěné nad oltářem (inspirované těmi z kostela v Slezských Teplicích).Nástroj byl dílem nejslavnějšího slezského varhanáře Michaela Englera (1688–1760) a jeho syna Gottlieba Benjamina Englera (1734–1793). Byli staviteli krásných nástrojů v kostele sv. Alžběty ve Vratislavi (shořely roku 1976) a nebo v cisterciáckém klášterním chrámu v Křešově. Stavba prospektu a nástroje začala v roce 1754 a trvala 10 let. Při stavbě varhanního prospektu bylo využito služeb křešovských řezbářů Antonína Dorasila a Josefa Lachela. Dokončení velkého nástroje se Michael Engler nedožil, zemřel 15. prosince 1760. Práci završil jeho syn, když varhany były ukončeny a posvěceny v roce 1764. Prospekt ozdobený „okem prozřetelnosti” ukrýval 33 rejstříků rozdělených do dvou manuálů a pedálu. Varhany bez úhony přečkaly války a fungovaly ještě během 14. let. Po odjezdu posledního evangelického faráře Konráda Feigeho, což bylo 1. března 1945, neměl kostel svého správce a byl uzavřen. Jednou týdně, v neděli v 9 hodin, se tu konaly katolické bohoslužby pro občany Kowar. Nad ránem 3. ledna 1959 se v kostele rozhořel požár, který kostel zcela zlikvidoval. Zbylo pouze obvodové zdivo, které bylo rozebráno v 60. letech 20. století. Podle oficiální verze byla příčinou požáru závada na elektrické instalaci. Neoficiálně se však říkalo, že kostel kdosi podpálil. Není nutné zdůrazňovat, že tehdejším představitelům moci se likvidace církevní stavby hodila. Kowary tímto způsobem přišly o jednu ze svých nejcennějších historických památek. V 70. letech 20. století na tomto místě vznikl obchodni dům.

Evangelický sbor, kostel, škola a fara, 20. leta 20. století
Hlavní oltář a prospekt varhan
Empory byly osvětlovány okny v bočních stěnách
Varhany, dílo Michaela a Gottlieba Englera
Zřícenina kostela, 60. leta 20. století